Hrad Ruttenstein

Poprvé je hrad písemně zmiňován roku 1209 v dokumentu vystaveném vévodou Leopoldem VI. pro klášter Baumgartenberg. Roku 1281 zastavil král Rudolf Habsburský kromě jiných statků také Ruttenstein Ulrichovi II. von Kapellen. Po zániku šlechtického rodu Kapellerů byl hrad roku 1418 předán jako léno Reinprechtovi II. von Walsee, hejtmanovi ob der Enns, sezdanému s dcerou posledního Kapellera Annou. Roku 1483 získali zástavní držení Ruttensteinu Liechtensteinové a 1556 Meggauové. Roku 1615 byl Ruttenstein Meggauy koupen a stal se jejich vlastnictvím až do doby, dokud nepřešlo panství v 17. století dědictvím na rod Dietrichsteinů. Roku 1811 byl panský komplex nejprve prodán armádnímu dodavateli Michaelu Finkovi z Hainburgu, jehož statky, a tím i Ruttenstein, přešly roku 1823 na vévody Sachsen-Coburg und Gotha. Až do dnešních dnů se objekt nachází ve vlastnictví jejich potomků.

 

(Letecký pohled: Alexander Schneider)

Sága

Jedna pověst vztažená k tomuto hradu vypráví o tom, jak právě nově vybudovaný hrad Ruttenstein přišel ke svému názvu. Jednou byl hrad Ruttenstein po dlouhé týdny obléhán velmi silným nepřítelem. Obránci hradu odvraceli statečně každý útok. Jejich zásoby potravin se však ztenčovaly, až byly i poslední zbytky vyčerpány. Sklepy a sýpky byly prázdné. Lidé se ocitli ve velké nouzi. Tu se obyvatelé a strážci hradu uchýlili ke lsti. V malém rybníčku na hradním nádvoří plavala ještě poslední ryba (byl to mník jednovousý, v Rakousku nazýván též „Rutte“). Byla to obrovská ryba, která byla ještě v době míru ulovena v řece dole pod hradem. Lidé z hradu tuto poslední potravinovou rezervu chytili a vytáhli z rybníčku. Poté vystoupali i s rybou na vysokou věž hradu a hodili ji velikým obloukem přes hradby dolů do tábora nepřátel. Ti se nechali skutečně oklamat. V domnění, že zajatci mají ještě dostatek zásob, obléhání hradu zklamaně a zatrpkle vzdali a odtáhli pryč. Zásobeni novou potravou, lidé na hradě uspořádali velikou oslavu. A právě této šťastné, ale vydařené záchraně vděčí hrad Ruttenstein za svůj název.